Obecní znak

Obecní znak Přerova nad Labem

Na modrém štítu je stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a se třemi stínkami cimbuří. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem (erb pánů ze Šelmberka). Přerovu nad Labem byl znak udělen 23. ledna 1499, kdy byl králem Vladislavem II. povýšen na městečko. Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k brandýskému císařskému panství v roce 1632, byl po několik století na pečetí obce používaný znak císařské vrchnosti – říšský orel – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami L. I. Tyto údaje připomínaly návštěvu Přerova nad Labem císařem Leopoldem I.

Zajímavosti o znaku (charakteristika)

Znak (erb) je barevná grafická značka ve tvaru štítu, která označuje nějakou osobu, skupinu osob, nebo územní jednotku, např. rod, spolek, školu, město, kraj, stát.

Heraldické pojmy znak a erb mají význam zcela odlišný, přestože se v Češtině obě slova nesprávně zaměňují:

• pod pojmem erb se rozumí znak děděný z generace na generaci a mají ho jen šlechtické rody, popřípadě měšťané
• pojem znak se váže spíše ke znakům nedědičným (osobní znaky biskupů, opatů a podobně, jejichž smrtí znak zaniká) nebo ke znakům států, měst a cechů (znak má obecnou platnost a nevztahuje se na konkrétní osoby).

Věda, která se zabývá studiem znaků, se nazývá heraldika. Heraldika popisuje způsob vytváření, význam a užití znaků.

Zdroj: Wikipedie – otevřená encyklopedie