Památky

Kostel sv. Vojtěcha

Byl postavený v letech 1681-82 v raně barokním slohu. Z původní stavby se zachoval polokruhový presbytář. Pro špatný stav stavby byla roku 1865 nově postavena věž a loď . Věž s pseudorománskou podobou je zakončena jehlancovou střechou. Pod její římsou jsou umístěn hodiny. V chrámu jsou boční oltáře sv. Václava a Panny Marie z konce 17. století a hlavní oltář sv. Vojtěcha z 18. století. V roce 1982 při oslavě 300. výročí jeho vysvěcení, se konala velká poutní slavnost za účasti pražského arcibiskupa, kardinála Františka Tomáška a za velké účasti věřících.

Studánka s kapličkou sv. Vojtěcha

Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou je drobnou náboženskou stavbou, která byla postavena na začátku 19. století v polích na jih od středočeské obce Přerov nad Labem. Pod kapličkou je umístěna klenutá studánka. Podle přerovské pověsti u tohoto pramene údajně odpočíval druhý pražský biskup sv. Vojtěch při jeho cestách z Libice nad Cidlinou do Prahy. Při oslavě 900. výročí smrti sv. Vojtěcha roku 1897 byla kaplička obnovena a v čelní stěně ve výklenku byl umístěn nový světcův obraz (replika oltářního obrazu z přerovského kostela sv. Vojtěcha). Kaplička se studánkou je dlouhodobě ve špatném technickém stavu. V roce 2007 dojde k rekonstrukci této stavby díky grantu z programu Opomíjené památky Nadace Občanského fóra.

V Přerově nad Labem pokračují rekonstrukce dlouhodobě zanedbávaných kulturních památek. Po letech nezájmu byla v srpnu dokončena komplexní oprava kapličky v polích na jih od obce. Byly obnoveny omítky, přeskládaná a doplněná římsa, vytesán a umístěn kříž na vrcholu stříšky a vymalován obraz (inspirovaný stejně jako originál oltářním obrazem z kostela sv. Vojtěcha). Z obou stávajících polních cest byla ke kapličce přivedena stezka osázená ovocnými stromy. Na příští rok se plánuje dokončení rekonstrukce opravou stříšky a instalací mříže. Celkové náklady na opravu se vyšplhaly na 75 000 Kč, které uhradila Nadace Občanského fóra (50 000 Kč), obecní úřad (necelých 20 000 Kč) a drobní dárci. Protože se jedná o státem chráněnou kulturní památku, nebylo možné k opravě přistupovat „po zednicku“. Místo levnějšího odstranění staré omítky a jejího nového nahození musela být provedená k stavbě šetrnější obnova původní omítky. Památkáři si také vyžádali původní, složitější tvar kříže a kvalitnější pískovec. Rekonstrukci provedl pan Josef Červinka z Nymburku, na opravu dohlížela paní Nesměráková z kulturního odboru úřadu v Lysé nad Labem a paní Maděrová z Národního památkového ústavu. Děkujeme touto cestou za souhlas s opravou a trpělivost majitelce pole pod kapličkou paní Jaroslavě Kodešové a pánům Novákovi a Mocovi, kteří zde hospodaří.

Soška Panny Marie Lurdské

Na náměstíčku bývalého Nového Přerova, lidově zvaném „Na plácku“, stojí zelení obklopená soška, pořízená vesničany v minulém století.

Přerovský zámek

Byl vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. Ostatní části objektu byly postupně odstraněny. V letech 1872-73 byla provedena rozsáhlá úprava zámku, v rámci které byly zbudovány opěrné pilíře a na straně do nádvoří zaslepeny některé arkády, které byly původně ve všech podlažích. Dnes zachovaná a v letech 1960-64 rekonstruovaná dvoukřídlá dvoupatrová budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří, je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Uvnitř zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrné části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné minulosti byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu, dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný.

Přerovská škola

Rozlehlé kamenné stavení s vysokou valbovou střechou, pocházející snad již ze 16. století, je dnes součástí skanzenu. Stavba je označována jako bývalá panská bednárna a škola v ní byla umístěna v letech 1848-1883. Ke stavbě nové školní budovy bylo přistoupeno roku 1866, která sloužila až do roku 1920 jako čtyřtřídní. Téhož roku v ní zřízena měšťanská škola. Pro nedostačující prostor, byla v roce 1930 za rekordní 4 měsíce provedena rozsáhlá přístavba s moderními učebnami, tělocvičnou a dalším příslušenstvím, plně vyhovujícím novým rostoucím potřebám. Stavba byla 30.9. 1930 slavnostně předána do užívání.

Památné lípy Na Vrších

Památné lípy Na Vrších je čtveřice památných stromů, které obklopují boží muka z poloviny 19. století. Jedná se o lípy malolisté (Tilia cordata) – místní obyvatelé toto místo příznačně nazývají U Čtyř lip.

Památné stromy

Ochrana stromů byla vyhlášena v roce 2005 odborem životního prostředí Městského úřadu v Lysé nad Labem. Obvod kmene jednotlivých stromů byl v době vyhlašování 233, 275, 109 a 198 cm, výška od 13 do 18 metrů. Stáří tří lip se odhaduje na 120 let, jeden strom byl pravděpodobně dosazen později.

Boží muka a studánka

Celková výška pískovcových božích muk je 332 cm. Na základové desce o rozměrech 143×128 cm stojí hranolový, 116 cm vysoký podstavec o průřezu 48×48 cm s 63 cm vysokou, v horní části profilovanou patkou o základně 67×67 cm. Je zakončený výrazně členěnou, 24 cm vysokou hlavicí o rozměrech vrcholové části 79×78 cm. Na něm stojí 200 cm vysoký, směrem k vrcholu se mírně zužující pilíř o základně 42×42 a při vrcholu o průřezu 37×37 cm. Na jeho čelní – severní stěně je vytesán obrys obdelníku s oblými rohy, široký 20 cm a o výšce 121 cm. Hlavice pilíře, profilovaná deseti hranolovými stupni, je 31 cm vysoká a při horním okraji má rozměr 58×58 cm. Na vrcholu pilíře je 15 cm vysoký třístupňový podstavec o základně 31×28 cm, na kterém stával povýšený, pravděpodobně latinský kříž. Dnes tato dominanta chybí. Nedaleko božích muk stála drobná pískovcová studánka. Patrný je rok vzniku studánky vytesaný do zadní stěny stavby – 1856. V roce 2006 byla studánka poškozena nezjištěným zlodějem a následně byla přestěhována do Polabského národopisného muzea a chystá se o umístění repliky.

Minulost lokality U Čtyř lip

Podle pověsti chodil tímto krajem druhý pražský biskup svatý Vojtěch ze slavníkovského panství na Libici do Prahy. S jeho osobou je pojí řada míst v okolí Přerova nad Labem včetně svatovojtěšské studánky. Světec se na hřebenu Na Vrších údajně osvěžoval ze silných pramenů, které vytryskly pokaždé, když zabodnul svou hůl do země. Okolo památných lip kdysi vedly čtyři cesty – od Přerova nad Labem, Starého Vestce. Mochova a od Císařské Kuchyně okolo svatovojtěšské studánky. V období kolektivizace v 50. letech 20. století došlo k posunutí cest, boží muka a lípy jsou dnes na okraji jasanového lesa. Padesát metrů pod božími muky býval romantický rybník. Přestože byl v padesátých letech zavezen zemědělským odpadem, dodnes je tato parcela v katastrálních mapách vedena jako vodní plocha.

Literatura: Skružný, Ludvík-Špaček, Jaroslav: Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí, 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Čelákovice 1992, 2002, s. 352-353.